FILOSOFÓRUM KARLA HAVLÍČKA | Sousloví „nový normál“ se velmi rychle vžilo, ačkoliv mu schází jakákoliv definice. Jeho protagonisté, tázáni na podstatu věci, mají kočičko-pejskovskou představu, že nejlepší dort vznikne, vrazíme-li do něj všechno dobré, co ve spíži objevíme. Ten blaf se ovšem pozřít nedá. Stejně tak nelze vstřebat myšlenku, že nový normál získáme, jestliže vezmeme normál a voluntaristicky přidáme nějaké nové prvky. Což o to, nové to bude. Ale normální určitě nikoliv. Pokud si takto někdo myslí na právo, je to idea dost zvrhlá.
Právo historicky vznikalo přirozenou cestou z protoprávních zdrojů. Než se stalo právem, tj. státem garantovaným nejdůležitějším normativním systémem, existovala pravidla v podobě dlouhodobých zvyků či obyčejů, mravních, náboženských, zdravotních, hygienických či jiných regulí. Dlouhověká shoda o správnosti a potřebnosti těchto pravidel (usus longaevus) vedla staletími a tisíciletími k jejich závaznosti a se vznikem státu je organicky proměnila v právo státem vymáhané a chráněné.
Naši vynálezci se naopak snaží prosadit pravidla „nového normálu“ přes noc. Nejsou posvěcena dlouhodobým společenským konsensem. Jsou utopickou představou sociálních programátorů, které chybí organičnost jako nezbytný předpoklad normálu.
Bývalo normální jezdit v kočáře a na koni. Nastoupily lokomotivy a auta, výdobytky vědy a techniky. Naši předkové kupodivu nevydali od zeleného stolu rozhodnutí, že kdo od teď pojede s koňským povozem, bude považován za lumpa. Bývalo normální, že žáci a studenti procházeli procesem standardizované výuky. Někdo prospěl, někdo propadl a byl nucen opakovat. Komenský by se patrně divil, že když se zvyšuje podíl neúspěšných maturantů, řešením má být dramatické snížení nároků na úroveň zkoušky. Bývalo normální, že společnost v určitých obdobích chudla a v jiných zase bohatla. Když se dařilo, šetřilo se, investovalo a užívalo, když se nedařilo, bylo třeba se uskrovnit. To je dnes nepřípustné. My řešíme hospodářské krize tím, že se na větší výkon rozjedou tiskárny peněz: geniální, zřejmě ale jen do doby, dokud bude papír. Pak se, předpokládám, objeví nařízení, že platit hotovostí za rohlíky je kriminální čin zvlášť zavrženíhodné povahy. To a mnoho jiných věcí se zkrátka řešilo normálně.
