KOMENTÁŘ PAVLA STAŇKA | V rámci krizových opatření vláda přichází v pořadí již s druhým návrhem na moratorium mobiliárních exekucí s cílem zmírnit negativní ekonomické důsledky na domácnosti. Už v pátek by jej přitom měla řešit Poslanecká sněmovna. Na rozdíl od jarního plošného omezení exekucí, to současné má trvat dvojnásobně déle – až do února 2021. To by mohlo výrazně ohrozit samotnou vymahatelnost práva, což pro mnohé malé věřitele může být likvidační. A velké věřitele dlouhodobý propad povede k jedinému – zdraží své služby, které zaplatí poctivě platící občané.
Na jaře jsme byli v docela jiné situaci. Krizová opatření měla svůj smysl a byla ospravedlnitelná, protože jsme nikdo nevěděl, co nás čeká, a potýkali jsme se se zcela neznámou situací. Dnes ale zavádění opatření, která jsou plošná, není logické. Objektivně se českým domácnostem navzdory epidemii ekonomicky daří. To potvrzuje nejen nízká nezaměstnanost, která se stále drží na 3,6 %, ale také rekordně nízká míra ohrožení chudobou, jak potvrzují data od Eurostatu. Rozuměl bych tomu, kdyby se zvedla vlna žádostí o odklady splátek, ale nic takového se neděje. Oproti situaci na jaře si teď dlužníci o odklady nebo i úpravy splátkových kalendářů žádají minimálně – jak u poskytovatelů půjček, tak i v exekucích. Proto bych považoval za rozumné nic nenařizovat plošně, ale nechat vše na individuální domluvě mezi dlužníky, věřiteli a exekutory, jak to ostatně již nyní úspěšně funguje.
