Americký prezident Donald Trump vyvolává snad každým svým krokem kontroverze. K justici ale přistupuje podle právního historika Radima Seltenreicha celkem konzervativně. Nejhorší období podle něj zažívá americká ústavnost během válečných konfliktů. „V době Lincolnova prezidentství, kdy došlo k občanské válce, byl Nejvyšší soud upozaděn a v některých záležitostech mu přímo odebrali jurisdikci. Lincoln tak bývá někdy kritizován, že si nepočínal, ústavně vzato, zrovna v rukavičkách,” upozorňuje docent Seltenreich, který působí na pražské právnické fakultě, v rozhovoru pro INFO.CZ.
Jak jako právní historik hodnotíte zásahy amerického prezidenta Donalda Trumpa do fungování justice?
Na uvolněné místo jmenoval jednoho soudce Nejvyššího soudu, Neila Gorsucha, a jmenuje soudce na nižších úrovních. Vydává své dekrety, to je ale nástroj, který používali mnozí američtí prezidenti. Historicky se nejvíce diskutovalo o Rooseveltově úvaze navýšit počet členů Nejvyššího soudu ve chvíli, kdy ti stávající shazovali opatření Nového údělu (tzv. „court-packing plan“ z roku 1937). Nakonec ale došlo k tomu, že jeden soudce změnil své rozhodování a tato opatření začal Nejvyšší soud považovat za ústavní.
I když byl Roosevelt velmi populární a veřejnost měla spíše zato, že by Nejvyšší soud měl jeho opatření potvrzovat, vyvolal tento jeho pokus nevoli. Takto daleko Trump nikdy nepostoupil. Paradoxně za prezidenta s tak dobrým mezinárodním obrazem, jakým byl Roosevelt, existovala snaha o daleko výraznější zásah do justice. Nejvyšší soud měl přitom na začátku své historie jen šest členů, kteří zasedali v malé místnosti v Kongresu. Na současných devět členů byl rozšířen až následně.
