Když se do naší justice dostane pokora, budu šťastný, glosuje Václav Vlk

Václav Vlk

KOMENTÁŘ VÁCLAVA VLKA | Díval jsem se zpětně na své krátké úvody o počasí. Devadesát procent z nich je zcela oprávněnou kritikou naprosto selhávajících vesmírných sil. Nikdy není tak, jak bych si představoval, nebo tak, jak si myslím, že by ctěná veřejnost ocenila. Nejinak tomu je i nyní. Mám nachystané běžky a správná výbava na víkend jsou nepochybně pláštěnky. Jako nás zklamává klima, tak i život.

Myslím si, že hezky je to vidět na představách o úloze prezidenta u obecné veřejnosti. Nebo spíš na rozsahu jeho skutečných pravomocí, jak je sdílí veřejnost a jaké jsou reálně. Psal jsem to už několikrát. Prezident má malé pravomoci v otázkách ekonomických a velké pravomoci v otázkách justice. Inu, nebudu si třepit ústa opakováním. Zaujal mě však komentář, jak to vidí sociologové. Kult osobnosti nám přivál zřejmě už Masaryk. Za mě, skromně míněno, souvisí s potřebou mít nějakého panovníka, vlastní nám, plebejskému lidu. Ostatně vlastní i pochybným elitám, k nimž se také mohu počítat. S právem to má společné i to, že řád není jenom to, co je napsané v právu, ale to, co lidé jako řád vnímají.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Bude mít pan Šarapatka pověst bojovníka?
  • Kdy k sobě mají právo a politika blízko?
  • Jakou malou revoluci způsobil Nejvyšší soud?
sinfin.digital