ANALÝZA JANA JANUŠE | Od minulé středy se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal rozhoduje, zda přijme nabídku prezidenta Miloše Zemana na místo ústavního soudce. Pokud by tak učinil, musel by projít schvalováním v Senátu. Za předpokladu, že by v něm uspěl, což se dá očekávat, měl by prezident následně nově obsadit pozici předsedy Nejvyššího soudu. Logickou volbou by v tu chvíli byl jeho současný místopředseda Roman Fiala.
Stále není jasné, zda se předseda Nejvyššího soudu vydá Pavel Šámal do boje o místo ústavního soudce, jak mu navrhl prezident Miloš Zeman, ukáže se to nejpozději v příštím týdnu. Jako první o tom psal Respekt, kterému totiž profesor Šámal sdělil, že si vzal 14 dní na rozmyšlenou.
Předpokládejme, že současný šéf Nejvyššího soudu nabídku přijme, a to zejména z důvodů, které jsme popsali v pátek. Berme ale v této souvislosti v úvahu také jeho následující výroky, například v České televizi či v Právu. Tento jeho krok by měl jasné politické i justiční souvislosti. Pojďme si některé z nich rozebrat.
