Rovněž zločinci jsou lidé, společnost by se tak k nim měla chovat a usilovat o to, aby se do ní jednou vrátili jako platní členové. Tak se dají shrnout postřehy justičních špiček prezentované na konferenci „Ukládání trestů a jejich výkon“. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana tak není účelné zvyšovat vězeňské kapacity, vhodné by naopak bylo například vydání určité příručky či metodiky, jak trestat v nejběžnějších případech a jaké tresty používat. Česká republika by se mohla podle šéfžalobce inspirovat například Dánskem, které v případě běžné kriminality jasně preferuje před odnětím svobody alternativní tresty. Podle Zemana totiž musíme i u pachatelů trestných činů vnímat, že jednou opět půjde o naše sousedy. A ideální by bylo, aby to byli dobří sousedé.
Věznice v České republice jsou dlouhodobě přetížené. I když zločinnost není v Česku v porovnání se zahraničím nikterak vysoká, co do množství vězňů na počet obyvatel ze statistik jasně vyčníváme. Jak na konferenci prezentoval generální ředitel Vězeňské služby ČR Petr Dohnal, v tuzemských vězeních je nyní téměř 20 300 vězňů, jejich přeplněnost tak činí 102 procent. Systém je přitom nastaven tak, že se i podle Dohnala může do vězení teoreticky dostat každý z nás.
Za nedostatečné využívání jiného druhu trestů může kromě jiného až přílišná konzervativnost některých soudců. Situaci by ale mohl řešit i větší rozptyl pro soudcovské uvažování při ukládání trestů, uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Tak, aby se mohli zaměřit na osobu pachatele a trest mu „ušili na míru“. Nejvyšší žalobce by podle svých slov navíc v trestním zákoníku snížil spodní hranice trestů, horní by naopak ponechal tak, jak jsou.
