Kolem posledních koronavirových opatření vlády a ministerstva zdravotnictví vyvstaly mnohé otázky související s možnou náhradou vzniklé škody. Podle advokáta Petra Syrovátka z kanceláře Deloitte Legal se stát tímto krokem snaží „relativizovat dopad krizového zákona, který je pro něho z hlediska odpovědnosti velmi striktní a nevýhodný“. Co by tedy v současnosti měli dělat podnikatelé? „Je nutné vynaložit veškeré úsilí, aby škoda v jejich konkrétním případě nevznikala, a jejímu vzniku aktivně bránit všemi dostupnými prostředky, právními i věcnými,“ popisuje Syrovátko pro INFO.CZ.
Hovoří se o tom, že vzhledem k aktuálním opatřením, které vydalo ministerstvo zdravotnictví, může být problém s náhradami škody. Jak tuto situaci vidíte?
Celou debatu ohledně nároků na náhradu škody v souvislosti s vydanými krizovými opatřeními státu vnímáme jako logickou součást formování právního názoru na tuto unikátní, právem neřešenou situaci. Nelze jednoznačně odpovědět ani na tuto otázku, a to i s ohledem na bezpochyby účelové jednání státu.
Pokud se podíváme na předpoklady vzniku nároku na náhradu škody podle krizového zákona, poté je to (i) vydání krizového opatření a (ii) vznik škody v souvislosti s vydaným krizovým opatřením. Protiprávnost či nezákonnost takového opatření se nevyžaduje. Krizové opatření podle téhož zákona je organizační nebo technické opatření určené k řešení krizové situace a odstranění jejích následků, včetně opatření, jimiž se zasahuje do práv a povinností osob.
