V posledních letech došlo na Slovensku hned k několika zásadním změnám v oblasti vymáhání dluhů. Po kompletní proměně exekučního systému, kdy jsou pohledávky nově přidělovány exekutorům rovnoměrně podle trvalého bydliště dlužníka, byl nedávno schválen zákon o povinném zastavování starých exekucí a zásadní úpravou prošla i oblast osobních bankrotů. Jelikož se o podobných změnách uvažuje i v České republice, zeptali jsme se Martina Musila, prezidenta Asociace slovenských inkasních agentur a výkonného ředitele společnosti Intrum Slovakia, jak tyto změny hodnotí a jaké dopady u našich sousedů mezitím přinesly.
Na konci června byl na Slovensku schválen zákon o plošném zastavování exekucí starších pěti let, u kterých se za posledních 18 měsíců nepodařilo vymoct alespoň 15 euro. Jak tuto změnu hodnotíte?
Z pohledu věřitele se jedná o další nesystémové řešení, kterým se stát pokouší překrýt svoji dlouhodobou nečinnost v pomoci nejvíce ohroženým skupinám obyvatelstva. Namísto toho, aby státní orgány podporovaly zodpovědné chování svých občanů a předcházely tak vzniku finančních problémů, je stát tímto řešením přímo navádí k nezodpovědnosti a říká, že se vyplatí své dluhy neplatit, přičemž účet za jejich neuhrazení zaplatí ostatní zodpovědní občané a firmy.
Minimálně třetinu exekucí, které chce parlament zastavit, představují dlužníci státu, kteří většinou nezaplatili ani jistinu dluhu. Na jejich dluhy i odměnu exekutora se složí všichni poctiví občané. Zastavením exekucí vůči dlužníkům Sociální pojišťovny, finanční správy a podobně totiž dojde k výpadku příjmů řady veřejných rozpočtů v řádu desítek milionů euro, který bude potřeba kompenzovat.
