Soukromí věřitelé si musí dál vybírat exekutory, kteří budou vymáhat jejich pohledávky. Bez soutěže totiž nebudou exekutoři dostatečně motivováni a pocítí to právě věřitelé, nabádá české politiky, kteří právě rozhodují o dalším směřování exekučního řízení v České republice, prezident Mezinárodní unie soudních exekutorů Marc Schmitz. V rozhovoru pro INFO.CZ popisuje své zkušenosti nejen z Belgie, kde sám jako exekutor působí, ale rovněž z celého světa; a vrací se také k dopadům pandemie na ekonomiku i exekutorskou profesi.
Jak na vás působí současná česká debata o změnách v exekucích, kdy se zvažuje zavedení místní příslušnosti exekutorů?
Důležité je zachovat mezi exekutory soutěž, protože když je jejich příslušnost příliš omezená, nejsou dostatečně motivováni. To říkám s tím, že Mezinárodní unie soudních exekutorů reprezentuje 93 asociací soudních exekutorů z 89 zemí. Máme tak hodně zkušeností z různých systémů fungujících ve světě a ukazuje se, že právě soutěž mezi exekutory je důležitá pro zachování jejich efektivity.
Sám pocházím z Belgie, kde jsme šli opačnou cestou než Česko. Do roku 2017 byla Belgie rozdělena do 27 oblastí, například já jsem tak soutěžil jen se 12 dalšími soudními exekutory, mezi nimiž si mohli věřitelé v daném regionu vybírat. Nyní je ale Belgie rozdělena jen do 13 oblastí a já teď soutěžím s dalšími 45 lidmi. Musím mít výsledky, jinak si věřitelé vyberou jiného exekutora.
V Belgii to také funguje tak, že pro věřitele, který si mě vybral, mohu pracovat jen v mém vlastním regionu, v ostatních ale mohu spolupracovat s místně příslušnými exekutory. Pro věřitele tak zůstávám jediným kontaktním místem. To je velice důležité. V Belgii je 500 exekutorů a věřitelé nechtějí jednat se všemi. V tom je nebezpečný takzvaný sněhulák (kterého prosazuje ministerstvo spravedlnosti - pozn. red.), kdy se exekutor naopak řídí dlužníkem. Věřitelé totiž pak musejí jednat s daleko více exekutory, což, jak jsem říkal, nechtějí.
Zachování soutěže a volného výběru je velice důležité, i kvůli tomu, že exekutoři, i když sami zaměstnávají lidi, reprezentují stát a vládu práva. Ale v Belgii to má ještě jeden rozměr: všichni jsme jmenováni státem jako veřejní činitelé, a tak nám stát také rovnoměrně přiděluje práci, spojenou s pohledávkami ministerstev a úřadů. Existuje tam ale rovněž hodnotící systém a když exekutor nepracuje efektivně, dostane případů méně. Nezapomínejme pak ani na to, že někteří malí exekutoři nechtějí mít větší kanceláře, je to podobné jako u advokátů.
