Ekonom Jan Plaček z pražské Vysoké školy ekonomické se dlouhodobě věnuje problematice vymáhání pohledávek v českém tržním prostředí. Zeptali jsme se ho, jak vnímá nedávno přijatou oddlužovací novelu i aktuálně připravované změny v exekucích a jaké podle něj mohou vyvolat změny.
Od června platí nová pravidla osobních bankrotů. Jaká jsou v tomto směru vaše očekávání?
Hodnotit jakýkoliv zákon po měsíci jeho účinnosti není dost dobře možné. Myslím, že budeme muset počkat minimálně rok, abychom mohli vyvodit nějaké první závěry a hodnotit efekty oddlužovací novely. Obecně se ale od tzv. oddlužovací novely očekává, že začne významně klesat počet fyzických osob v exekuci, a to až o 60 tisíc lidí ročně. Teoreticky bychom také mohli zaznamenat další pokles úrovně nezaměstnanosti, protože v insolvenci už není možné pracovat „na černo“.
Jak se z pozice ekonoma celkově díváte na nedávné změny v dluhové oblasti?
V uplynulých deseti letech došlo k celé řadě významných změn, jejichž společným jmenovatelem je ochrana dlužníka. Tím ale dochází k navyšování transakčních nákladů volného trhu, které jsou přenášeny na spotřebitele, a tedy i na samotné dlužníky. Oba světy je proto potřeba udržovat v rovnováze, aby věřitelé poskytovali plnění s přijatelným rizikem a dlužník toto plnění přijal za přiměřenou úplatu. Nesmíme totiž zapomínat, že věřitelem může být třeba bytové družstvo a dlužníkem neplatící nájemník. S ohledem na pokračující tlak na „oddlužování“ se ale obávám, že se dostáváme na hranu toho, co ještě naše ekonomika unese „bez ztráty kytičky“.
