Audioverze
Martin Schmarcz, politický komentátor s akustickým divadelním projevem, se v aktuálním díle svého mikropodcastu zklidnil k nepoznání. Není to způsobeno výměnou pruhované košile za černou, ale tématem. Schmarcz komentuje mediální a politické reakce na konečně se rozvíjející diskuzi v kauze prosincové střelby na Filozofické fakultě UK v Praze.
Mluví o masivní cenzuře ze strany státních orgánů a především o rozlezlé novinářské autocenzuře, glosuje ty, kteří zprvu nabádali k absolutnímu mlčení a teď vedou až hysterickou kampaň za větší informovanost. Všímá si také „hyenismu opozice, která se snaží z tragické události vytřískat body. Ale pozor! Ne až teď, začala s tím již těsně po střelbě.“
Martin Schmarcz ve svém neobvykle klidném projevu tvrdí, že: „Došlo na má slova z prosince. Říkal jsem všem, že není možné, aby se mlčelo, protože ze společnosti se stane papiňák, který bude mít hlad po informacích.“
Ve své videoglose Schmarcz ukazuje na chyby vzniklé z nekomunikace, komentuje zesláblé novinářské sněhové vločky a především kritizuje policii, ministra vnitra a státní zástupce za to, že půl roku brzdili diskuzi o pachateli a zvláště o jeho motivech:
„Mohli jsme to celou dobu rozebírat, rozmělňovat diskuzi, která je dnes zbytečně ostrá až cynická. Společnost má právo vědět vše o motivech vraha a také o konání policie. Nikdo není nekritizovatelný včetně policie. Jenže tady se půl roku mlčelo a teď policii nasazujeme psí hlavu.“
Podle Schmarcze by se teď všichni zúčastnění měli zastavit, nadechnout a dát prostor i sociologům, psychiatrům a také duchovním, aby pomohli části společnosti zbavit se traumatu z největší masové vraždy v českých dějinách.