Země na hranici světů, kde na socialismus vzpomínají jako na zlatá léta. Národní obrození Černou Horu možná ještě čeká, říká Šístek

„Prvním státním útvarem na části dnešního území Černé Hory byla takzvaná Duklja v 9. století, samostatnost si nicméně vydobyla až po roce 1000. Následně se Černá Hora stala jedním z posledních území, které takříkajíc ‚padlo pod Turky‘ a stalo se součástí Osmanské říše, kde měli Černohorci do jisté míry nezávislé postavení. Pobřežní část země spadala pod Benátskou republiku, takže, ač je to dosti nadužívané, můžeme nejen díky rozdělení politickému, ale i geografickému říci, že šlo o pomyslnou křižovatku kultur a zemi na rozhraní dvou světů,“ říká Šístek.

Co může na české pozorovatele působit poměrně paradoxně, je podle Šístka to, jak dnešní Černohorci hodnotí období socialismu. „Pro ně je to něco jako pro nás první republika, pomyslná zlatá léta. A do jisté míry se jim nemůžeme divit, protože socialismus pro Černou horu skutečně znamenal rozvoj industrializace, infrastruktury, ale i kultury a vzdělanosti. Byl to pro zemi pokrok a začaly tam z Jugoslávie téct peníze. Devadesátá léta, na které u nás v Česku vzpomínáme jako na úžasnou dobu, představují pro Černohorce civilizační propad,“ vysvětluje Šístek.

Pro Černohorce je napříč pestrými dějinami typické i hledání vlastní identity. „Dlouholetý prezident Dukanović byl sice původně komunista a následně velký příznivec Miloševiče, nakonec ale přivedl zemi do NATO i na práh EU. Tam se to však v posledních letech poněkud zadrhlo a země lavíruje s tím, že je navenek prozápadní a proevropská, ale uvnitř jsou různé prosrbské i proruské proudy. Něco jako naše národní obrození, kdybych si z toho chtěl udělat trochu legraci, Černohorce možná ještě teprve čeká,“ uzavírá Šístek.

Jaké dopady měly na Černou Horu světové války a jak země prožila meziválečné období? A jak se vyvíjel dodnes komplikovaný vztah Černé Hory a Srbska? Poslechněte si celou epizodu.