Audioverze
Role katolické církve je neodmyslitelně spjata s historií českých zemí za Rakouska–Uherska, Československa i samostatné České republiky. V první polovině 20. století nicméně snad ani nemohlo postavení církve na našem území zažívat turbulentnějších proměn. „Nejprve byli katolíci opovrhováni jako opora Habsburků, s níž je potřeba zúčtovat. Pak si ale tvůrci první republiky uvědomili, že on se takový ten loajální dobrý katolík hodí. Po druhé světové válce měla katolická církev dobré renomé a lidé ji vnímali pozitivně. Zlom nastal s nástupem komunismu. Katolíci šli budovat nové Československo s nadějí a vírou, a o to silnější pro ně přišlo vystřízlivění,“ popisuje genezi v postavení katolické církve v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře historik Michal Pehr.
Pehr zmiňuje, že zásadní roli ve vnímání katolické církve sehrál v první polovině minulého století Jan Šrámek, který měl politickou zkušenost už z dob monarchie, následně se stal zakladatelem a vůdčí osobností Československé strany lidové a dokonce i předsedou exilové vlády v Londýně za druhé světové války. „Šrámek skutečně dokázal, že katolíci nebyli nadále vnímání jako žádní nepřátelé Československa a sám se stal pomyslným jazýčkem na vahách politicky roztříštěné první republiky,“ vysvětluje Pehr s tím, že Šrámkova role byla nezastupitelná i po konci druhé světové války.
„Sice to už byl starý pán v letech, ale stále měl ještě dobrý politický úsudek, což prokázal v únoru 1948, kdy jako jediný vznesl otázku, co když demokratické politiky prezident opustí. Jeho národně socialističtí kolegové si tehdy říkali, co to starého pána napadlo, jak by se něco takového mohlo stát. A bohužel všichni víme, jak to onoho února dopadlo,“ říká Pehr s tím, že i po definitivním nástupu komunistů k moci mnozí jak lidovci, tak katolíci obecně věřili, že se jedná o dočasnou záležitost a že revoluční nadšení se musí vyčerpat. „Věřili, že lidí se museli z války a nacistické totality poučit. A pak se stali jedněmi z prvních, na koho dopadlo komunistické zabírání majetků, rušení katolických organizací a další perzekuce. Vše to proběhlo strašně rychle a dodnes to představuje nenahraditelné kulturní ztráty,“ uzavírá Pehr.
Jaké bylo propojení církve a Československé strany lidové za první republiky? Jaký byl rozdíl mezi postavením katolické církve v Česku a na Slovensku? Poslechněte si celou epizodu.
