Kdo by z Nerudovy Romance o Karlu IV. neznal Buška z Velhartic. Stejnojmenný hrad aktuálně patří k nejnavštěvovanějším památkám Plzeňského kraje, ale podle historika Lukáše Kopeckého, který na hradě mnoho let pracuje jako průvodce, chybělo málo a na místě by byla jen zřícenina. „Už v polovině 17. století začaly Velhartice upadat a na jeho konci i chátrat. Opravy začaly až v 19. století, ale nebyly vůbec koncepční. Tvrdou ránu hradu zasadil komunistický režim. Kdyby se nezačalo nic dělat, tak jsme dnes na žádné Velhartice nemuseli chodit, a koukali bychom se jen na obvodové zdi,“ říká Kopecký v nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře.
Jak Kopecký vysvětluje, jméno Velhartice je nejspíše odvozeno od bavorského kolonizátora Velgarta, který zde nejprve založil osadu, podle níž byl následně pojmenován i hrad, jehož dějiny začínají na přelomu 13. a 14. století. Než se stal sídlem známých pánů z Velhartic, včetně v úvodu zmíněného Buška – nejvyššího komořího krále Karla IV. - patřil regionálním šlechticům z tvrze Budětice.
Podle Kopeckého byl nicméně ještě významnějším hradním pánem Menhart z Hradce. „Ten byl na svou dobu nesmírně pragmatickým politikem, díky čemuž Velhartice byly ušetřeny husitskému dobývání. Dokonce zde díky Menhartově vlivu byly několik let uloženy i korunovační klenoty,“ vysvětluje Kopecký. Postupem let ale hrad ztrácel na významu a chátral. Nový život a dnešní podobu mu vtiskla až éra kastelána Petra Mejstříka, který hrad převzal v roce 1983. „I jeho jméno je bezesporu mezi těmi velkými postavami Velhartic. Je neuvěřitelné, jak dokázal hradu věnovat veškerou svou energii,“ dodává Kopecký.
Komu všemu Velhartice během své více než 700 let dlouhé historii patřily a jak čelily nacistické a komunistické éře 20. století? Proč se vyplatí hrad navštívit a na co se mohou návštěvníci těšit? Poslechněte si celou epizodu.
