Během roku 2001 se cílová rovinka rozhovorů o vstupu do EU blížila a zase vzdalovala. Rodily se chvíle, kdy předsedající členské země navrhovaly například uzavřít jednání pouze s Estonskem, Slovinskem a Kyprem; jindy zase uvažovaly, že by mohly pokročit pouze s jednou ze středoevropských zemí, nejspíše s Maďarskem. Nad Polskem dělaly stále častěji kříž. Jednání poznamenávala únava, jisté podráždění, a to na obou stranách. Josef Kreuter přisuzuje pomalý a složitý český postup nejen zlé vůli Rakušanů, kteří se opravdu opřeli do odporu vůči Temelínu i o zpochybňování platnosti Benešových dekretů, ale také české politické reprezentace. Politika ČSSD vedla k návratu „starých struktur“ a částečně i starých pořádků. ODS však nebyla ozdravnou variantou, už pro svůj euroskepticismus a prorůstání s byznysem.