KOMENTÁŘ ONDŘEJE MALÉHO | Říká se, že jedna fotografie vydá za tisíc slov. Obrázkům máme tendenci věřit víc než psanému textu, protože fotky dokážou zrcadlit realitu – i když jen její výsek, který se vejde do záběru. Od druhé poloviny 19. století jsou důležitou součástí policejního vyšetřování a zhruba ve stejné době se staly i součástí médií. Americká občanská válka byla prvním konfliktem, ve kterém působili váleční fotografové a dokumentovali hrůzy, které viděli, i pro čtenáře tehdejších novin.
Jenže nyní jsme v roce 2024, v době umělé inteligence. Poslední vývoj na poli AI generátorů obrázků a debata, která se víří hlavně v předvolební Americe, ukazují, že důvěryhodnost fotografie jako média, jež nám nějak zprostředkovává realitu, se možná blíží ke konci. Před pár týdny republikánský kandidát Donald Trump zpochybnil, že jeho soupeřku Kamalu Harrisovou vítaly na letišti davy příznivců, a lživě označil fotografii, která to dokazovala, za vygenerovanou umělou inteligencí.
Legrační bylo, že tenhle výmysl se snažila následně „prokázat“ řada jeho příznivců, kteří bájili o chybějícím odrazu davu na letadle a podobných nesmyslech, objevil se i AI vygenerovaný podvrh „původní verze“ snímku, údajně ještě před zásahem umělé inteligence... Nicméně pochybnosti Trump samozřejmě zasel, jakkoli dané události byly svědky tisíce lidí. Pikantní ovšem je, že exprezident sám dal v pondělí na svou sociální síť Truth (Pravda) falešný obrázek zpěvačky Taylor Swift, jak ho „podporuje“.
