Byly krásné, inspirativní, bohaté a slavné. Nejen ve svých rolích, ale i samy za sebe ztělesňovaly Ameriku před očima dychtivých diváků a divaček, fanoušků a fanynek. Meryl Streepová – nekorunovaná královna filmové Ameriky osmdesátých let, ve filmech Kramerová versus Kramer, Vzpomínky na Afriku a mnoha dalších. Jessica Langeová – nenápadná hvězda Pollackovy (maličko hořké) komedie Tootsie. Kim Basingerová a Kathleen Turnerová – femmes fatales (osudové ženy) z erotických dramat Devět a půl týdne a Žár těla. Sigourney Weaverová – statečná astronautka z Vetřelců. Či „pracující dívka“ Melanie Griffithová. Většina z nich stále hraje a stále zatraceně dobře, ale (nejen) moje generace si je bude navždycky pamatovat jako ženy, jež spoluvytvářely obraz Reaganovy Ameriky.
Královna je jen jedna
Meryl Streepová (* 1949) je – jakkoli je strašně těžké, ne-li nemožné to jednoznačně říci – pravděpodobně nejlepší a nejslavnější americká herečka konce 20. a počátku 21. století. Byla totiž bez přehánění nezapomenutelná v každé roli.
Ať už se jednalo o zoufalou Joannu Kramerovou, která opustí svého manžela (Dustin Hoffman) i s dítětem, o něž s ním následně bojuje u soudu ve strhujícím rodinném dramatu Kramerová versus Kramer (Kramer vs. Kramer; 1979).
Nebo o polskou Židovku Sophii, jež musí tváří v tvář důstojníkovi SS učinit tu nejstrašnější možnou volbu, kterou může žena udělat – poslat jedno ze svých dětí na smrt v (nejspíš marné) snaze zachránit to druhé: Sophiina/Sofiina volba (Sophie’s Choice) z roku 1982 podle stejnojmenného románu Williama Styrona z roku 1979.
Nebo o výtvarnici Molly Gilmorovou, která se brání lásce k architektovi Frankovi (Robert de Niro) v psychologickém snímku Zamilovat se (Falling in Love; 1984), či o spisovatelku Karen Blixenovou v romantických Vzpomínkách na Afriku (Out of Africa; 1985) – nemluvě o mnoha dalších skvělých rolích, jež přišly později (Smrt jí sluší, Dům duchů, Divoká řeka, Madisonské mosty, Hodiny, Ďábel nosí Pradu, Mamma Mia!, Železná Lady, Malé ženy...
