Je v tom určitá logika. Čím míňlidí chodí do kina na filmy oceněné Českými lvy, tím víc se filmaři zabývají politikou. Letošní České lvi proto byly jen další déjà vu v jejich režii. Ano, inaugurace prezidenta Miloše Zemana byla fakt strašidelná, smířlivější po svém zvolení k lidem bývali i pozdní komunisti. Jenže stejně strašidelní jako Zeman jsou i umělci a jejich pokrytectví totalitního dobra. A v něm málokdo vyniká tak jako dokumentaristka Olga Sommerová.
Není žádná novinka, že si Zeman udělal z České televize stejný terč své hradní lásky jako ze všech svých nevoličů, tedy většiny Čechů. Jestli ale kvůli tomu ČT, na jejíž obranu teď režisérka vyrazila, od někoho fakt nepotřebuje veřejnou plamennou pomoc, pak právě od Sommerové, jíž koprodukuje filmy. Někdo méně hodný, napadá mě třeba Jiří Ovčáček nebo Jan „Jenda“ Veleba, by si to mohl vyložit i tak, že nejen Sommerová ve skutečnosti nehájí nezávislost veřejnoprávní televize, ale svou vlastní finanční nezávislost. A lidi jsou závistiví.
