Na rozdíl od zemí, jako jsou USA, Velká Británie, Čína nebo Kanada, které ve snaze o zajištění energetické nezávislosti a snížení emisí spoléhají také na jadernou energii, nemá v EU jádro zrovna „na růžích ustláno“. A mnoho na tom nemění ani Akt o průmyslu s nulovými emisemi či směrnice o obnovitelných zdrojích (REDIII). Nejnovější vývoj kolem energetiky v evropské sedmadvacítce komentuje Jan Barták.
Několik zpráv, které proběhly v minulých dvou týdnech odborným i méně odborným tiskem:
Kanada:
• nový federální rozpočet kanadské vlády výrazně rozšiřuje podporu jaderné energie s cílem vytvořit rovné podmínky pro všechny čisté energetické technologie. „Rozpočet ukazuje jasnou a silnou podporu jaderné energii, která hraje nenahraditelnou roli v tranzici k čisté energii v Kanadě a zároveň zajišťuje její energetickou nezávislost,“ komentovala nový rozpočet kanadská jaderná asociace.
• Kanadský premiér Justin Trudeau a americký prezident Joe Biden minulý týden ve společném prohlášení zdůraznili potřebu urychlit spolupráci v oblasti kritických příležitostí ve využití čisté energie a souvisejících dodavatelských řetězců, včetně pokročilé a konvenční jaderné energie.
Velká Británie:
• Nový vládní program „Powering up Britain“ vytyčuje cestu k zajištění energetické nezávislosti Británie a dosažení cílů uhlíkové neutrality. Jeho klíčovým prvkem je zvýšení instalovaného výkonu jaderných elektráren na 24 GW, s cílem pokrýt nejméně 25 % spotřeby v roce 2050.
Čína:
• Třetí blok jaderné elektrárny Fang-čcheng-kang v autonomní oblasti Kuang-si na jihu Číny zahájil komerční provoz, čímž se počet komerčních reaktorů v zemi zvýšil na 56 – to je stejný počet bloků, jako má Francie. Čína se tak spolu s Francií dostává na druhé místo na světě v počtu reaktorů – po Spojených státech. Čína ale Francii předběhne už za několik měsíců, má ještě ve stavbě 19 jaderných bloků. Jedná se o v Číně vyprojektovaný tlakovodní reaktor 3. generace Hualong o výkonu 1000 MW.
• V roce 2022 Čína schválila zahájení stavby deseti nových jaderných bloků.
EU:
• Podle předsedkyně Evropské komise není jaderná energie pro EU strategicky významná. „V našem Aktu o průmyslu s nulovými emisemi (NZIA, Net Zero Industrial Act) má široký soubor technologií s nulovými čistými emisemi, včetně špičkových jaderných technologií, přístup k některým zjednodušeným pravidlům a pobídkám. Ale pouze technologie s nulovými čistými emisemi, které považujeme za strategické pro budoucnost – jako jsou například solární panely, baterie a elektrolyzéry –, mají přístup k plným výhodám a podporám… špičková jaderná technologie je vhodná pro konkrétní oblasti, ale ne pro všechny,“ řekla Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci ve čtvrtek 23. března.
Jak je vidět, na rozdíl od Kanady, USA, Velké Británie a Číny (a mohli bychom přidat i Japonsko, Indii a desítky dalších zemí, které sázejí na jadernou energii jako nezbytný nástroj k dosažení energetické nezávislosti a ke snížení emisí), Evropská komise ví, že jaderná energie není strategická pro budoucnost unie, že strategické jsou solární panely, baterie a elektrolyzéry.
Paradoxem je, že právě v EU je podíl jaderné energie na výrobě elektřiny největší ze všech zmíněných států, více než 25 procent. A ještě stále má v tomto oboru vlastní výkonný průmysl světové úrovně. Měla by tuto vysoce strategickou výhodu chránit a rozvíjet. Děje se ale pravý opak.
