KOMENTÁŘ JANA PALIČKY | Příběh Andreje Babiše mladšího by vydal na filmový scénář. Stal se úspěšným pilotem, následovaly duševní problémy, podivná cesta na Krym a k tomu ještě podivnější figurování v holdingových strukturách svého otce Andreje Babiše staršího. Jak z pomalu akčního hrdiny udělat tragikomickou figurku v pár jednoduchých krocích? Stačí si jej v rámci opozice vodit jako cvičenou opičku. Chybí snad už jen flašinet.
V zásadě je to příběh, kterých se na světě napsaly miliony. Manželé se rozvedou, otec si najde novou partnerku, se kterou založí novou spokojeně se tvářící rodinu, a děti z původního vztahu jsou odsunuty na druhou kolej. Jenže v naprosté většině případů oním otcem není druhý nejbohatší Čech a premiér v jedné osobě. A onen odvržený potomek pak nebývá nejprve podivně zakomponován do otcových holdingových struktur a neslouží jako nástroj pro legalizaci pokoutného čerpání milionových dotací, a poté, co se stane nepohodlným, není otcovými pohůnky deportován na okupovaný Krym. Andreji Babišovi mladšímu se vše z toho podařilo, byť se tedy zjevně o nic neprosil.
Andrej starší se pokouší budit dojem nejen lidového politika, ale dbá i na image táty od rodiny. Jeho fotek s manželkou Monikou i dětmi Vivien a Frederikem je plný internet, víme, kam jezdí na dovolenou, a premiérův PR tým se s občany často dělí o detaily z jejich soukromí. O kom ale nevíme skoro nic, je Babišova původní rodina – první manželka Beata a děti Adriana a Andrej mladší. Poslední jmenovaný byl až donedávna onou pověstnou paní Colombovou – mluvilo se o něm, ale nikdo ho nikdy neviděl. Následně byl vypátrán ve Švýcarsku, ale nevypadalo to, že by o jakoukoliv pozornost příliš stál. Teď se vše změnilo a není dne, kdy by mladý Babiš nebyl v médiích nebo na sociálních sítích. O žádný návrat ztraceného syna se ale nejedná, naopak.
