Už se zdálo, že svět zase udělal krůček zpět k rozumu. Lidovky před časem napsaly, že se pořadatelé hudebního festivalu Colours of Ostrava „rozhodli k výjimečnému novátorskému kroku, který u nás v oblasti hudebních akcí nemá obdoby: pod hlavičkou Phone Free Festival zakážou vnášet návštěvníkům mobilní telefony.“ Konečně, zajásal jsem. Pak jsem si ale na konci článku bohužel přečetl, že jde o apríl.
„Hlavním důvodem je to, že návštěvníci místo, aby si naživo vychutnávali výjimečné koncerty, ve velké míře své mobilní telefony využívají k nahrávání či fotografování a vnímají tak hudbu pouze skrze displej. Zároveň je cílem opatření zajistit nerušený zážitek těm návštěvníkům, kteří nepotřebují zvedat nad hlavu svůj přístroj a zajistit jim tak výhled bez tisíce rozsvícených displejů,“ napsaly noviny v žertu.
Samozřejmě, že to neměl být žert. Stejně jako se z Facebooku okamžitě stal Fakebook plný falešných identit, kde méně šťastní lidé zkoušejí žít šťastnější život, ničí nám život i mobily. A nemyslím jen pracovně, protože se díky mobilům tak nějak automaticky očekává, že jsme pořád na příjmu podobně jako armáda, policie nebo Jiří Ovčáček. Takže když ho náhodou nezvednete, stihne vás okamžitě SMS, e-mail nebo pro jistotu obojí. Mobily nám ničí život i mimo práci, což je přesně i důvod, proč je teď u stolu zakazují některé světové restaurace.
