Zdálo se, že Francie a Německo dosáhly v posledních týdnech kompromisu v nové „zelené“ taxonomii. Francouze uspokojila kvůli jádru a Němce kvůli plynu. Jen několik dní po jejím zveřejnění ale zprávy z obou zemí znovu ukázaly, jak zásadně rozdílné a nesmiřitelné pozice k energetické transformaci zaujímají.
Při návštěvě závodu na výrobu největších parních turbín na světě, které využívají moderní francouzské, ale i ruským Rosatomem vyvážené jaderné elektrárny, formuloval francouzský prezident Emmanuel Macron nový dlouhodobý program rozvoje energetiky a s ní souvisejícího průmyslu ve Francii. Rozsahem a významem se dá přirovnat jedině k programu masivního rozvoje jaderné energetiky, vyhlášenému v roce 1974 v reakci na první ropnou krizi tehdejším francouzským premiérem Pierrem Messmerem. Cílem tohoto programu kdysi bylo omezit závislost země na ropě výstavbou jaderné flotily. A jak se ukázalo o několik desítek let později – v té době se o emise CO2 málokdo zajímal – byla to také velmi efektivní ekologická politika. Úspěšná realizace Messmerova plánu udělala z Francie zemi, která během čtvrt století dokázala postavit 58 jaderných bloků a prakticky eliminovat závislost elektrického systému země na dovozu fosilních paliv.
Macronem oznámený program začne okamžitým zahájením prací pro výstavbu šesti bloků s reaktorem EPR2. Je to modifikovaná a zjednodušená verze reaktoru EPR o výkonu 1650 MW, která integruje poznatky a poučení ze stavby bloků EPR v Číně, ve Finsku, ve Francii a ve Velké Británii. Zároveň energetická společnost EDF vypracuje studii na stavbu dalších osmi bloků. EDF přirozeně nečekala na rozhodnutí prezidenta, program výstavby šesti bloků EPR2 už se ale připravuje několik let. EDF na sebe dokonce vzala riziko objednávky klíčových komponent (mimo jiné se jedná o tlakovou nádobu reaktoru), jejichž výroba trvá řadu let.
Macronův projev byl spíše dlouho očekávaným politickým signálem pro rozjezd nezbytných a často složitých povolovacích procedur, aby se projekt rozjel na plné obrátky.
Zásadním obratem je pak prohlášení, že žádný z 56 provozovaných francouzských reaktorů nebude odstaven, dokud ho jaderný dozor bude považovat za bezpečný nebo pokud se provozovatel EDF sám nerozhodne pro jeho odstavení z ekonomických či jiných důvodů. Toto rozhodnutí bude vyžadovat změnu dosud platného zákona – plánu víceletého rozvoje energetiky, podle něhož by do roku 2035 mělo být odstaveno 14 dalších reaktorů poté, co byly v roce 2020 odstaveny dva bloky o celkovém výkonu 1800 MW. Mimochodem, tyto dva bloky v současné kritické energetické situaci francouzskému elektrickému systému citelně schází. Macron také zaúkoloval EDF a jaderný dozor k prostudování možnosti prodloužit životnost provozovaných reaktorů nad 50 let.
