Neexistuje v současnosti větší globální kauza, než je rozruch kolem čínské společnosti Huawei a možných bezpečnostních rizik, která její technologie představují pro jednotlivé země. V Česku tomu není jinak. Premiér Babiš dnes dokonce Úřadu vlády nařídil zbavit se mobilů této značky a stejně bude postupovat minimálně ministerstvo průmyslu. Jedeme totiž podle schématu, že každý, kdo si koupil telefon Huawei, se může sám jevit jako bezpečnostní riziko. Celý problém je ovšem mnohem hlubší a rozhodně není černobílý. Státní instituce a většina médií ukazují jen jednu rovinu problému. Ta druhá a třetí totiž trochu nabourává celý příběh, který začíná před mnoha lety. A značnou roli v něm hrají americké firmy a tajné služby.
Americká Národní bezpečnostní agentura (NSA), která je nejmocnější špionážní agenturou světa, podle magazínu Wired nabourala zařízení čínské společnosti Huawei už v roce 2007. Ukazují to i záznamy, jež zveřejnil bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden. NSA tehdy konala z obavy, že zařízení Huawei můžou zkomplikovat její aktivity na základě jednoduchého principu: Výrobky amerických firem (v tomto případě zejména společnosti Cisco) podle informací deníku New York Times z roku 2010 obsahují bezpečnostní díry, které umožňují NSA sbírat libovolné informace z internetového provozu v mnoha zemích. A pokud vyměníte výrobky amerických firem za Huawei, NSA ztratí přístup k vaší oblasti.
Nikdo nepopírá, že přístup mohou získat Číňané – obavy plynou mimo jiné z vazeb a povinnosti Huawei ve směru k tamním tajným službám –, ale měli bychom také říkat celou pravdu, že s nástupem čínské firmy ztratí přehled Američané. Jistě si vzpomínáte na kauzu odposlouchávání německé kancléřky Angely Merkelové a dalších evropských státníků. Neprováděli jej Číňané, ale Američané. Proto také můžete vidět poměrně rezervovaný přístup německých komunikačních operátorů a regulačních úřadů k honu na Huawei. To bychom mohli nazvat druhou rovinou celého problému, pokud bereme, že rovina mocichtivé Číny je rovina první.
