KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Vládne nám gerontokracie? Nebo nám naopak hrozí „kinderdemokracie“? Přesně před rokem jsem napsal, že střední generace si musí vzít tuto zemi zpět. A varoval jsem před fatálním rozštěpením společnosti na „mladé“ a „staré“. Co se za tu dobu změnilo? Je hůř. Před „válkou generací“ už varují i další autoři. Můžeme s tím něco dělat? Musíme. Jinak hrozí katastrofa.
Pořád platí, co před rokem. Hlavní střet se odehrává mezi dvěma „novými“ (či aktivistickými, nebo protestními) stranami, z nichž jedna se opírá o seniory (ANO) a druhá o jejich vnuky (Piráti). Střední generace zbývá na „tradiční“ strany ODS, KDU-ČSL, STAN a TOP 09. Politicky to vypadá tak, že moje věková skupina, která se ve studentském věku aktivně účastnila sametové revoluce, je odsunuta do pozadí starými předlistopadovými komunisty. A za nimi čeká na svou šanci generace, která vyrůstala už v demokracii.
Toto ovšem nemá být pláč stárnoucí bílého heterosexuála, který přichází o moc. Pravdou je, že právě naše generace do velké míry zavinila současnou situaci. Nechala se totiž v roce 2013 zcela vykolejit prokurátorským pučem a z jakési deziluze, bezmoci, či prostě dezorientace dostala k moci Andreje Babiše. Šlo převážně o dřívější voliče ODS, často úspěšné podnikatele a manažery. A muž, který svou vládu dovedl k tak hořkému konci, rovněž patří ke generaci „Velvet Boomers“ – Petr Nečas je ročník 1964.
Pokud někdo „stvořil Babiše“, tak voliči, kteří v roce 1989 jako studenti stáli u zrodu naší svobody. Je paradox, že ti, co budovali demokracii a kapitalismus, tak masivně hlasovali pro předlistopadového komunistu evidovaného jako agent StB. Navíc muže „odnikud“, který tři měsíce před volbami měl preference pod jedno procento. Vše, co se děje od té doby, už je jen řetězec důsledků, na jehož počátku stálo toto fatální selhání mojí generace. Ostatně i premiér Nečas dopustil, aby ho sundala klika bývalých vojenských prokurátorů.
Nakonec jsme to také byli my, kdo pomohl seniorům dosadit na prezidentský stolec Miloše Zemana. Právě od něj získali Šlachta s Ištvanem politickou podporu pro svůj bezprecedentní útok na vlastní vládu. On znemožnil pravici postavit se na nohy a místo toho si prosadil vlastní neústavní kabinet. A nakonec, ale rozhodně ne v poslední řadě, začal demontovat Havlovu první polistopadovou republiku a nahrazovat ji novým režimem orientovaným na východ místo na západ a okatě ignorujícím lidská práva a ochranu menšin.
