Tento týden přinesl hned tři události, které naznačily pozitivní posun v dosud rozpačitém vývoji naší politické scény po říjnových volbách. Hned tři dobré zprávy v jednom týdnu - kdo by to čekal.
Tento týden přinesl hned tři události, které naznačily pozitivní posun v dosud rozpačitém vývoji naší politické scény po říjnových volbách. Hned tři dobré zprávy v jednom týdnu - kdo by to čekal.
Zaprvé ministr vnitra Metnar oproti všem očekáváním nezbavil mlčenlivosti bývalého policistu Komárka, který se chystal v mandátovém a imunitním výboru cosi vyprávět o kauze Čapí hnízdo a jejím vyšetřovateli Nevtípilovi. Tento pokus ovlivnit poslance a docílit nevydání poslanců Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání díky Metnarovu rozhodnutí nevyšel a oba nakonec prohlásili, že požádají o vydání. Nevynáším tím ministra Metnara do nebe, aby bylo jasno. Příběh s mlčenlivostí je ale pěknou ukázkou, že v politice se občas stávají věci jinak, než všichni očekávají, jinak, než si je někdo připravil. Dokonce i opěvovaný manažer Babiš. A není v tomto světle ani tak důležité, zda Metnarovo rozhodnutí ovlivnilo stanovisko vrchního státního zástupce Zemana, jak se říká. Nebo zda to nebyl jiný Zeman – prezident, do jehož okruhu známých Metnar patří a který by tak mohl panu premiérovi oplatit jeho povolební prostořekost. Kritizovat hradního pána za volbu spolupracovníků byla prostě nemístná předvolební opovážlivost.
