Tohle je deník člověka, který se po pětapadesátce rozhodl procestovat s batohem na zádech svět. V Česku byl špičkovým manažerem, ale už toho měl dost. Všechno zavřel a prodal. Doma zamkl a vyrazil s batohem a 20 kilo na zádech, bez termínů a bez cíle. Čtěte postřehy a zážitky z jeho cesty kolem světa. Thajsko - díl čtvrtý.
V jednom z minulých dílů jsem popsal hledání optimální dopravy do Chinag Mai ze Surat Thani, respektive z ostrova Koh Samui. Zjistil jsem, že letenka byla za cenu vlaku (s lůžky v první třídě), přičemž vlak znamenal strávit dva a půl dne, tedy dvě noci na cestách s přestupem v Bangkoku, zatímco let samozřejmě představoval jen několik hodin. To vše při stejné ceně.
Ano, nedává to smysl, ale stejně nedávají smysl lety téměř prázdnými letadly po Evropě jenom proto, aby si dopravci udrželi vyhrazená letová okna a časy na letištích, o která by jinak přišli. Je to celkem běžná praxe, asi součást zostřeného všeobecného boje proti klimatickým změnám…
To, proč může být letenka levnější, je stejně komplikované a stejně jednoduché jako x dalších věcí, ve kterých hrají roli daňové úlevy, korupce, dotace, přerozdělování cizích peněz a mnoho dalších skvělých vymožeností moderních lidských společenství, ale tím se teď nebudu zabývat.
Nejbližší letiště u ostrova Koh Samui je v Surat Thani, dokonce je mezinárodní. Při vstupu jsem se dozvěděl, že cestující jsou povinni nahlásit policii střelné zbraně, které mají s sebou. Hned jsem klidnější!
Zároveň je zakázáno mít u sebe nebo v zavazadle durian (platí to pro hromadnou dopravu, hotely a další). Vůbec se tomu nedivím, durian je biologická zbraň, která svým zápachem a chutí (asi nejen pro mě, když je tu všeobecně zakázaný) směle konkuruje olomouckým tvarůžkům, severským fermentovaným rybám a podobným ohavnostem, které byly lidmi vymyšleny dávno před antraxem, covidem či biologickými zbraněmi.
Cesta k Růži
Let byl celkem pohodový, ale i zajímavý tím, že po přistání se ozvalo: „Upozorňujeme cestující, že odnášet bezpečnostní pásy a záchranné vesty z letadla je nezákonné. Porušení tohoto nařízení může být potrestáno pokutou nebo odnětím svobody.“ Obecně se traduje, že Češi neukradnou jednom to, co není přibetonované (pravdou je, že často i ten beton), ale tady to dostává nový rozměr. Možná by bylo lepší cestujícím o těch vestách ani neříkat.
Chiang Mai se údajně říká Růže Severu a je vychvalovaným turistickým místem, tudíž zvědavost mě dostala až sem – k Růži.
