KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Zaznamenal jsem několik komentátorských hlasů, které tvrdí, že koaliční smlouva „pětikoalice“ je příliš obecná. Je to oblíbené novinářské klišé. Za obecné se dá označit leccos; volební program, závěry mezinárodních jednání nebo vládní programy. Existuje ale celá řada důvodů, proč není dobré, když zmíněné dokumenty obsahují chirurgicky přesné kroky.
Za prvé značně omezují váš manévrovací prostor, protože normální politika je umění kompromisu, u něhož do poslední chvíle nevíte, jak budou vypadat jednotlivé detaily. Přílišné detaily rovněž usnadňují vašim soupeřům útok. U volebních programů je obecnost přímo nutná, protože opět můžete lépe manévrovat i před voliči. Tendenci plnit programy do puntíku mají často populistické strany a víme všichni, že to většinou končí katastrofou.
Byl bych poměrně nervózní, pokud by vláda Petra Fialy přišla s nějakým velmi detailním programem. Žijeme v nejisté době a recepty, jak čelit souběhu hned několika krizí, se mohou velmi rychle měnit. Stačí si vzpomenout na opatření během covidu, která se měnila tak rychle, že ani ministři často nevěděli, co vlastně platí. Jinak tomu nebude u rostoucí inflace, energetické krize či dopadů Green Dealu. I tvrzení „nebudeme za žádnou cenu zvyšovat daně“ by bylo v současné situaci příliš troufalé. V jistou chvíli prostě nemusí být na výběr a ke zvýšení některých daní může dojít. Vyškrtat téměř 400 miliard schodku je zkrátka nemožné, pokud ovšem nechcete sahat do mandatorních výdajů.
Už nyní jsme svědky nejrůznějších výmluv, proč někteří politici do nastupující vlády prostě jít nechtějí. Někdo se nechce stěhovat, někdo chce být s rodinou. Pravdou je, že nový kabinet bude mít mnohem těžší roli než Babišova vláda během covidu. Utrácet bezhlavě peníze není žádné velké umění, přestože pandemie byla skutečně velkou zkouškou. Babiš ovšem vstupoval do exekutivy po éře Mirka Topolánka a Petra Nečase, tedy rozpočtově uvědomělých vlád. Jen jejich reformy a opatření dovolila vládám Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše hospodařit s nízkými schodky, případně přebytky. To všechno je pryč.
