GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | „A terazky mi povedztě, čo vy si predstavujetě pod takým pojmom monopol.“ Právě tak by se mohl major Terazky z Černých baronů ptát poté, co americký soud tento týden shodil ze stolu dvě velké antimonopolní žaloby na společnost Facebook. Podstata sporu – a ve velké míře i zdůvodnění verdiktu – je totiž do velké míry závislá právě na tom, co si kdo pod pojmem monopol představuje.
Facebook slaví. Americký federální soud totiž dříve během týdne shodil ze stolu hned dvě žaloby, které na něj kvůli antimonopolním praktikám na konci roku podala Federální obchodní komise (FTC) a 48 amerických států. Žaloby přitom mohly v krajním případě vést až k tomu, že by soud firmě Marka Zuckerberga nařídil zbavit se svých sociálních sítí Instagram a Whatsapp.
Nakonec si ale Facebook bude moci své milované dcery prozatím ponechat. Podle verdiktu totiž firma na trhu sociálních sítí prvky monopolních praktik neprojevuje. Důvody, proč soudce došel k tomuto rozhodnutí, jsou v zásadě dva. Zaprvé slabě připravená žaloba a argumentace Federální obchodní komise. Soudce dokonce v jeden moment konstatoval, že žalující jako by předpokládal, že s nimi soud bude automaticky zajedno, že uzná apriorní monopol Facebooku bez toho, aniž by potřeboval vyslechnout jakékoliv argumenty.
Druhý důvod je možná ještě důležitější. Týká se toho, co si kdo představuje pod pojmem monopol. Zatímco řada lidí, ať laiků, či profesionálů, na tuto otázku odpovídá především intuitivně, americké právo je v oblasti výkladu velice striktní. Zákon doslova hovoří o tom, že firma „je monopolní ve chvíli, když dokáže profitabilně zvýšit své ceny nad tržní úroveň nebo vytlačuje své konkurenty z jasně definovaného trhu.“
