Když jsme oznamovali sloučení INFO.CZ a ZDROJ.CZ, nikdy by mě nenapadlo kolik ohlasů vyvolá prostá větička, že chceme být konzervativní médium. Od studií, kde jsem absolvoval kurz Základy konzervativního myšlení vedený Alenou Hromádkovou, považuju konzervatismus za něco, co definuje určitý přístup k životu, nikoliv samotnou politickou ideologii, která může nabrat celou řadu odboček.
Hromádková konzervatismus popisovala na truhle, která se v rodině dědí z generace na generaci. Zatímco konzervativec takovou truhlu udržuje a pečuje o ni se skutečnou láskou a mimo jiné i z respektu ke svým rodičům, v socialistické rodině už taková truhla buď neexistuje, nebo je zavřená v garáži, přetřená na červeno a odkládá se do ní nářadí.
Když dal Hromádkové redaktor Parlamentních listů v unikátním rozhovoru z roku 2013 otázku, k jakému politickému proudu se přiklání, dostal jasnou odpověď, kterou můžeme brát i jako definici konzervatismu.
„Ke kulturně-politické obnově starých hodnot jako je transparentnost, osobní zodpovědnost, respekt k osvědčeným hodnotám, péče o rodinu, morálka, právo, výchova a vzdělání. Bez nich je skutečná prosperita nemožná, zvláště dnes, kdy několikerá devastace nacismem, komunismem a onou trapnou hrou na novou pravici nedovolí další iluze či cílené klamání a podvádění voličů. Také bez obnovy víry a církví se nemůžeme dostat ze začarované spirály hněvu, pesimismu a nedostatku radosti ze života a vděku za něj,“ odpověděla mu žena, která bývá označována za českou verzi Margaret Thatcherové, ale sama toto srovnání nemá ráda.
