KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Už dlouho mě nerozčílilo nic tak jako komentář bývalých členů rady České národní banky Mojmíra Hampla a Zdeňka Tůmy, který dnes otiskly Hospodářské noviny. Ve zkratce, oba přepočítávají cenu lidského života a porovnávají ji s ekonomickými dopady opatření proti šíření koronaviru.
„Každá společnost je schopna vydat na boj s nemocemi jen určitou část toho, co vytvoří. V našem případě to je ročně zhruba 7,5 procenta hrubého domácího produktu. V kontextu českého zdravotnictví je cena jednoho roku plnohodnotného života vyčíslena na 1,2 milionu korun,“ píší autoři.
Hampl s Tůmou pak dále vypočítávají, že při odhadovaných ztrátách hrubého domácího produktu kolem 250 miliard korun a počtu pravděpodobných úmrtí v důsledku koronaviru při méně drastických opatřeních, se vynaloží desítky až stovky milionů korun na snížení o každé jedno úmrtí. Podle nich je to do očí bijící nepoměr.
„Je skutečně rozumné investovat téměř roční rozpočet celého zdravotnictví do boje s jedinou nemocí? A riskovat, že mohutné hospodářské dopady ohrozí prostředky vydávané na zdravotní péči všech zbylých obyvatel v budoucnu?“ táží se Hampl s Tůmou.
