KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Jak mnozí víte, Poslanecká sněmovna před nedávnem schválila novelu autorského zákona, která zásadním způsobem posiluje postavení vydavatelů vůči technologickým gigantům. To není jediná změna, ale zato je nejzásadnější. Pokud to velmi zjednoduším, dá se říct, že jsme se zásadně přiblížili momentu, kdy technologičtí giganti budou platit za obsah vydavatelů, na němž v podstatě stojí jejich byznysmodel. Je to jen napravení staré křivdy. To ale neznamená, že se zejména Google hodlá s touto situací smířit.
Každá unijní legislativa má své chyby, každá její transpozice do národní legislativy rovněž. Práce, kterou odvedli evropští i čeští zákonodárci na posunu autorských práv do 21. století, je nicméně velmi poctivá. Až čas ukáže, zda a kolik budeme potřebovat dalších novel. V prvních dvou letech schvalování evropské reformy autorských práv na půdě EU jsem se jako člen novinářských a vydavatelských uskupení pohyboval v těsné blízkosti většiny podstatných jednání.
Viděl jsem na vlastní oči, kolik Google a další technologické firmy nalily do lobbingu peněz (podle odhadů až 100 milionů eur), viděl jsem, jak na oko zakládaly nejrůznější neziskovky a skrze ně ovlivňovaly veřejné mínění, viděl jsem tak těsnou spolupráci technologických firem s některými europoslanci, že vám to nemůžu ani vyprávět, protože byste mi to nevěřili. Viděl jsem zkrátka tolik, že se vůbec nedivím, že Google před časem přestal používat slogan „don’t be evil“ (nebuď zlo), protože zlo v mnoha ohledech skutečně představuje.
