KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Takzvané taxonomii, která je jakýmsi návodem pro banky a další finanční instituce, jak mají posuzovat udržitelné investice, jsem se v poslední době věnoval v několika textech. Matérie je to ovšem tak komplexní, že s přibývajícím časem otázek přibývá a odpovědí nikoliv. Pokusil jsem se tedy dát dohromady přehled těch, které jsou možná kontroverzní, ale zůstávají stranou hlavního proudu nicneříkajících zpravodajských článků.
Kdo nejvíc vydělá?
Zcela jednoznačně Německo. Pokud by taxonomie prošla v podobě odsouhlasené Evropskou komisí, bude to Berlín, kdo z celé problematiky vyjde vítězně. Nord Stream 2 neleží v Severním moři nadarmo a Němci přesně věděli, jaký je jejich cíl. Pokud jste si lámali hlavu, jak budou skladovat energii z obrovského množství obnovitelných zdrojů, nyní to víte. Ve vodíku.
Pokud bude foukat silný vítr, svítit slunce, obnovitelná energie bude pohánět obří elektrolyzéry, které z vody budou produkovat vodík, a ten se bude pak ukládat. Odtud se bude rozvádět do elektráren či do vysoce energeticky náročných provozů, kde se spálí. Německé firmy tuto technologii už nějaký čas vyvíjí a na trhu budou patřit k lídrům.
Pokud se podíváme na plány jednotlivých členských států EU, kolik chtějí produkovat vodíku, u Německa svítí číslo 8,5 GW. To je asi 2,5krát více než druhá Francie. Za ní je v závěsu Španělsko a Itálie. Česko tam nehledejte, nemáme tolik obnovitelných zdrojů, abychom něco takového zvládli. Takže budeme závislí na dovozu vodíku, naší příležitostí je transport v současných plynovodech, které se ovšem budou muset upravit.
Kdo nejvíc prodělá?
Rusko. Pokud by se skutečně taxonomie naplnila, Evropská unie přestane být závislá na dodávkách energie z Ruska. A pokud by se naplnil i časový harmonogram, Vladimir Putin by to ve funkci zažil na vlastní kůži. Pro Moskvu by samozřejmě takový vývoj představoval ekonomickou katastrofu. Nemyslím si, že se s tím jen tak smíří.
