Česká republika má vážný problém s financováním zdravotnictví. Podle toho, co se v posledních dvou týdnech řešilo v médiích, by se mohlo zdát, že hlavním viníkem jsou bonusy, které nemocnicím zpětně vyplácejí dodavatelé zdravotnického materiálu, vybavení a léků za objem dodávek. Právě o ně se začalo vehementně zajímat státní zastupitelství.
Hlavní problém je ale jinde a spočívá v nevyjasněném, nepřehledném systému úhrad plném všemožných nesrovnalostí. Například není dostatečně hrazena většina akutních oborů – zejména v regionálním zdravotnictví sledujeme, že veškerá akutní interní péče, velká část chirurgických výkonů či všechny případy mozkových mrtvic jsou podhodnocené a nemocnice za ně nedostávají dostatečně vysoké úhrady.
V dohledné době by měl spatřit světlo světa návrh tzv. úhradové vyhlášky, která pro příští rok stanoví výše úhrad zdravotních pojišťoven za výkony zdravotnických zařízení. Jako všichni, kdo mají chod zdravotnictví na starosti, ve velkou změnu nedoufám. Jistě se nic dobrého převratného nestane. Ani letošní vyhláška ve financování pořádek neudělá.
A tak budeme dál čelit tomu, že se hospodaření řady nemocnic ocitá denně nad propastí a provozovatelé se dál musejí soustavně zabývat obrovskými problémy.
