KOMENTÁŘ PETRA HOLCE | Podle posledních informací o sestavování nové vlády by ministrem zahraničí mohl být Pirát Jan Lipavský. Tomu by se vládní džob určitě hodil, voliči ho totiž vykroužkovali ze sněmovny. Jinak je to ale ironie: právě Piráty by si totiž zrovna se zahraniční politikou moc nespojili snad ani vlastní členové. Navíc Lipavský ve funkci případně nejvíc narazí na vlastní vládu.
Ano, i Piráti o zahraniční politice v minulosti mluvili, ne však úplně tak, jak by si sami přáli: jejich šéf Ivan Bartoš nás před volbami dokola zkoušel přesvědčovat o tom, že už dozrál a je si proto jistý naším členstvím v EU a NATO. Bartoš by nyní mohl být ministrem a vicepremiérem pro digitalizaci, což je sice pirátská mantra, ani lídr trojkoalice SPOLU a její pravděpodobný příští premiér Petr Fiala ale zatím neví, jaké pravomoci by k téhle funkci útěchy případně patřily.
Pravda, ministerstvo zahraničí je hlavně cestovka za cizí peníze, dávno nejde o nic silového. I zahraniční politiku do Bruselu významně přesunula Lisabonská smlouva, což nejlíp v praxi ukazuje i končící ministr zahraničí ČSSD Jakub Kulhánek: svou funkci v podstatě zredukoval do přednášení melodických projevů, které nejvíc poslouchá on sám. Pravda ale taky je, že i Piráti mají pár vlastních „zahraničních“ nápadů.
Jestli je ale Lipavský zkusí skutečně prosazovat, pak ve vlastní vládě nejspíš nejvíc narazí hlavně na ODS.