KOMENTÁŘ LENKY PETRÁŠOVÉ | Vylidněná Praha, žádní turisté, žádné cestování, práce z domova, zavřené obchody a zpocený obličej pod rouškou. Nezbylo, než si rychle zvyknout. A možná, že by bylo dobré si i něco z toho, co nám teď život s virem servíruje, uchovat i do budoucna. To, co teď zažíváme, má totiž i své dobré stránky, byť nám to tak zatím nepřipadá. Takže tady je přehled pozitiv, abychom na chvíli přehlušili smršť těch špatných zpráv.
Četla jsem komentář, že koronavirus atomizuje společnost. Nutí lidi zůstat v izolaci, nesdružovat se, nekamarádit, neobjímat, nepodávat si ruce. Myslím si, že opak je pravdou. Virus nás donutil zůstat doma se svými nejbližšími. Máme tak šanci upevnit pouta, na které jindy nebyl čas. Je to možnost, jak říct: mám Tě rád, jsem ráda, že jsi se mnou. Nebo se omluvit za chyby minulé. Už nejedeme v automatickém módu „ahoj, koupila jsi rohlíky? Proč v lednici nic není? Můžeš si uklidit svoje věci?“ Místo běžných banalit je čas na zajímavější rozhovory. A pravda, asi ne každé manželství a partnerství to unese, nicméně šance na vybudování lepších vztahů tu je.
Díky tomu, že se děti učí doma, což se obvykle bez asistence rodiče neobejde, můžeme vylepšit i naše vztahy s nimi. Možná s překvapením zjistíte, jak chytrý váš potomek je, zatímco vám se ty předbudoucí časy z angličtiny už dávno vykouřily z hlavy. Virus nám dal největší luxus, který za normálních okolností člověk bolestivě postrádá: čas na naše nejbližší. Využijme toho a zapamatujme si to, až pandemie pomine. „Nacházíme se v unikátním okamžiku, kdy můžeme oprášit někdejší černé hodinky, totiž vyprávění různých rodinných historek, zavést nové rituály v rodině a posílit tím vztahy se svými blízkými. Stejně tak máme čas přehodnotit své dávné sny, podívat se na to, kam chci směřovat dál. Každá mince má dvě strany a virus nám nabízí jako pozitivum tento fakt,“ komentuje to psycholožka Lenka Adámková.
Nehledě na to, že cenná komodita „čas“ nás přiměje třeba vyklidit šuplíky, udělat pořádek kolem sebe i v sobě. A zamyslet se nad tím, co je podstatné. Teprve v krizi člověk zjistí, že opravdu nepotřebuje nejnovější iPhone nebo bezdrátová sluchátka za deset tisíc, ale že umět upéct chleba je velké umění. Ve světle nemoci a smrti, která je v případě koronaviru spíš taženým losem, jdou úvahy o nejnovějším SUV a nejluxusnější dovolené prostě stranou. Společnost se uskromňuje a to je pro planetu i pro lidstvo jako celek jedině dobře.
Virus nás donutil k větší ohleduplnosti k ostatním
A roušky jsou toho symbolem. Ty nosíme ne s ohledem na sebe, protože žádný šátek či zdvižený rolák nás před nákazou v podstatě neochrání. Máme je kvůli ohleduplnosti k ostatním. Kvůli tomu, že na nikoho nekýchnu a nebudu šířit případnou nákazu. Je dobře, že je to v ulicích vidět. A lidé se předhánějí, kdo bude mít kreativnější kousek, můj je mimochodem červený s černými lebkami. Není to pokus o černý humor, ale prostá připomínka faktu, co se někomu může stát, když na ni zapomenu.
