KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Dívám se na vládní tiskovku po jednání o karanténních opatřeních. A říkám si, že bude velmi těžké k tomu něco napsat. Vidím to, co všichni: končícího premiéra, který v těžké době selhal a nezvládl svou funkci. Což je jasná informace, která se komentuje sama a není k ní moc co dodat. Přesto to zkusím: Co tohle všechno říká o nás?
Jako člověk, který poměrně zblízka pozoruje českou politiku třicet let, musím říci, že za posledních sedm roků prošla strašlivou proměnou, a nikoli k lepšímu. Je hůře úplně ve všem, co dělá demokratické vládnutí demokratickým vládnutím. Nevládnou nám osobnosti. Nevládnou nám demokraté. Nevládnou nám lidé s úctou k právu. Nevládnou nám lidé, kteří rozumí ekonomice. Nevládnou nám politici, kteří by museli čelit skutečně důsledně kritickému hodnocení jejich práce. To poslední je naše vlastní vina.
Pátý bod je nejhorší. Vlastně jedinou podstatnou výhodou demokracie, která vyplývá z její samotné podstaty, a ne z dalších nutných předpokladů, je, že lid může vyměnit vládu. Což je jiná formulace Machiavelliho přesného postřehu, že „každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží“. Máme-li tak dlouho v čele lidi, jakými jsou Andrej Babiš a Miloš Zeman, můžeme si za to sami. Faktem je, že za posledních sedm let drasticky zeslábla kritická síla médií. Ještě hůře je na tom schopnost voličů orientovat se v politice.
Jednou bude čas na to, aby moudří lidé sepsali eseje, disertační práce a knihy o tom, jak a proč v České republice mezi lety 2013-2020 přestala fungovat základní funkce demokracie, tedy její samočistící mechanismus. Zde se omezme na konstatování, že Zemanovi a Babišovi prošly věci, z nichž zlomek by každého jejich předchůdce stál křeslo. Možná za to může i propad důvěry v zastupitelskou demokracii k nule a jakási touha mnoha lidí po vládě pevné ruky. A když jednou nasednete na tygra, těžko se sesedá.
