KOMENTÁŘ BOHUMILA PEČINKY | V sobotu se v Brně sešel ustavující sjezd hnutí Trikolóra. Podle předpokladů byl předsedou zvolen Václav Klaus mladší a více než 190 delegátů (zastupujících 240 členů a deset tisíc registrovaných příznivců) odsouhlasilo program, jehož základem jsou tři body.
Část Žijeme v České republice se hlásí k národnímu státu jako základu demokracie a požaduje reformu EU a přenesení pravomocí na národní úroveň. Klasický liberální nádech má ekonomická část Bohatství vzniká z práce, jejímž cílem je podporovat podnikání a svobodné aktivity bez regulací. Třetí část nese název Braňme normální svět, což má podle Klause a jeho příznivců být obhajoba tradičního světa proti pokrokářským ideologiím genderismu, klimaalarmismu a rovnostářství.
Problém Trikolóry není v programu. Je napsán klasicky hodnotově, takže někdo s ním může souhlasit a jiný nesouhlasit. V takto srozumitelné podobě by ho nejspíš podepsalo sedmdesát procent obyvatel. Problém je ve strategické politické orientaci této strany, která na centrální úrovni nakonec způsobí její pád. O co jde? Jedna věc je principiálně ve svých projevech bojovat za hodnoty proti evropským byrokratům a českým regulátorům, čemuž většina lidí rozumí a zatleská. Jiná věc je, jaké zájmy a kterých sociálních skupin chce Trikolóra reprezentovat a kam se chce v politickém spektru postavit.
Před půlrokem v rozhovoru pro Právo a opět v páteční MF Dnes předseda Klaus ml. řekl, že rozdělení na pravici a levici dnes ztratilo smysl. Slyšet něco podobného od člověka s příjmením Klaus je šok, protože celá filosofie 'klausismu' byla a je založena právě na tomto rozdělení světa. Pravice-levice je sice schematická typologie, ale stále nabízí základní politické vymezení, i když se může vnitřně proměňovat. Trikolóra v pojetí Klause mladšího má však být pravolevé uskupení, kde na jedné straně stojí libertarián Mach, expert Trikolóry na ekonomiku, na straně druhé socialista a exposlanec ČSSD Koudelka, expert na právo.
