KOMENTÁŘ JANA PALIČKY | Zatímco celý svět řeší hrozící válku na Blízkém východě, mnohem zásadnější válečný konflikt proběhl o víkendu ve virtuálním prostoru českého Twitteru, kde se střetnul moderátor Martin Veselovský a feministky dožadující se oslovování akademickým titulem. Z krátkého, ale o to intenzivnějšího sporu si můžeme odnést dvě ponaučení. Prvním je fakt, že ani doktorát není nutně zárukou sociální inteligence a druhým skutečnost, že pouštět se do střetu s feministkami je vždy předem prohraný boj.
Mnohé historické konflikty byly zažehnuty víceméně náhodou. Tu někdo zastřelil následníka trůnu, jindy si zase novinář položil otázku, zda není záhodno vykládat dějiny akurátně a ne v jakési uměle ideologicky zabarvené podobě. Martin Veselovský jen těžko mohl tušit, jaké rozpoutá peklo, když s dobrým úmyslem sdílel článek historičky Anny Hájkové o nutnosti angažovaného levicového feministického výkladu dějin. Ozvala se sama autorka Anna Hájková, tedy pardon, doktorka Anna Hájková, ale popořadě.
Hájková se nejprve namísto věcné odpovědi pozvala do Veselovského DVTV a když se u autora tweetu nesetkala s vyslyšením svého přání, začala se alespoň uraženě dožadovat oslovování akademickým titulem doktorky, který má pro ty méně chápavé uveden i ve jméně svého twitterového profilu.
Jak už je tomu u podobných internetových kulturních válek dobrým zvykem, téměř okamžitě přispěchala doktorce Hájkové na pomoc prakticky kompletní levicově uvědomělá twitterová úderka, jelikož toto je přesně moment, kdy je potřeba pomoci ženě v nesnázích utlačované zákeřným cisheteropatriarchálním misogynem.
