Devět z deseti lidí ví, kdo je Jan Palach. Vyplývá to aspoň z výsledků průzkumu, které před několika dny zveřejnila Česká televize. Jakkoli to pokládám za pozitivní zprávu, musím se pozastavit u zjištění z jiných výzkumů či anket. Ukázalo se v nich totiž, že zdaleka ne všichni, kdo znají Palachovo jméno a čin, mají jasno i v tom, jaká byla dobová situace a proti čemu Jan Palach protestoval. Navíc se zdá, že nemálo lidí pochybuje o významu jeho oběti.
To je smutné zjištění. Pro mě není pochyby o tom, že význam Palachova činu nebyl omezen na jednu konkrétní situaci roku 1969, ale zhodnotil se, prokázal svou motivační schopnost, když přispěl k pádu totalitního režimu o dvacet let později. Samozřejmě nikdy nezjistíme, jestli a jak by se změnila historie, kdyby komunistická moc neukázala svou podstatu během Palachova týdne v lednu 1989, ale zcela jistě mnoha lidem – včetně mě – agresivní a hysterická reakce uniformovaných i civilních soudruhů od bezpečnosti otevřela oči.
Palachův čin v roce 1969 zkrátka byl jedním z důležitých milníků na cestě ke svobodě, která se Československu otevřela v roce 1989.
