Republika má narozeniny, jen rok ji chybí do stovky. Ani teď ale nemá stařena chvilku klidu. Po všech jizvách historie ji znovu trápí zmar a stud nad nevděčnou rodinou. Místo daru z úcty a ze svobody jí dala Babiše a Okamuru. A na Hradě má Zemana. Za pot, krev a slzy, které prolévala za demokracii a lepší zítřky generací bez diktátu a bez cizí kurately, teď dostala od pravnuků ze zvláštní školy estébáka, nácka a proruského vlastizrádce. Pokora nikde, jen volby na truc kvůli máslu a asi pěti muslimům. Jubilantka navíc zchřadne, místo aby nabrala. Noví vládci jí pustí notně žilou do svých účtů v zahraničí, tam jsou doma. Tady plní jenom cizí úkoly, srazit ji až na kolena a pustit Rusku, jako Krym. Už makají i na nové hymně. Žádný Tyl, teď častuška. A místo sadů a ráje na pohled bude v každé sloce jenom řepka a jako refrén chemie. Útěcha tu přesto je. Tomu, kdo fandí vlasti a nechce ji dát arcilotrům, se budou stavět pomníky. Přežije-li kriminály, zase příště, za sto let.
Dneska večer zažije Vladislavský sál znovu ostudu. A zneuctění svátku země. Za stafáže hrstky úctyhodných zasloužilců bude Miloš Zeman dekorovat udavače i bolševiky, kteří ji jen plenili. Že tu nejde vůbec o čest, ale o ruský kšeft jeho poradců a metál je spíš pro Putina, ukazuje i řád pro Gerharda Schrödera. Nejde přitom o německého exkancléře, ale o ruský byznys, v němž sám jede. Schröder je totiž předsedou dozorčí rady ruské společnosti, naftového giganta Rosněftu! A jsme doma, v Německu mu kvůli tomu sice nemůžou přijít na jméno, zato Zeman mu dá státní metál. Ruské prachy nesmrdí.
