Ondráčkův strach z lynčování zní podivně, jeho vztek na Babiše ale dává smysl. Glosa M. Žižkové

Markéta Žižková

Komunistický poslanec Zdeněk Ondráček nakonec nečekal na možné odvolání a předem sám odstoupil z pozice šéfa sněmovní komise pro kontrolu GIBS. Slova o demokratické žumpě na vrub „opozičních“ poslanců i obavy z násilí zní vzhledem k jeho minulosti minimálně podivně. Jeho rozčílení směrem k hnutí ANO a premiérovi v demisi ale dává logiku. Andrej Babiš totiž za více či méně skryté podpory KSČM vládne. A právě jeho jméno také na pondělních demonstracích často zaznívalo.

„Já neodstupuji z této funkce na základě toho, že by tady bylo pár křiklounů na ulici, ale proto, že jsem vyhodnotil bezpečnostní situaci svoji a své rodiny,“ vysvětloval dnes zjevně rozrušený Ondráček v poslanecké sněmovně. Znevažovat strach o rodinu je problematické, faktem ale zůstává i to, že pondělí demonstrace probíhaly v pokojném duchu. Nejrůznějším výhrůžkám v poslední době čelí nejen zákonodárci, ale i ta část veřejnosti, která vyjadřuje nahlas svůj názor, který ostatním nekonvenuje. A promluvy politiků k tomu často jen přispívají. Ondráčkův projev na plénu tak působí až bizarně.

Filip: Tolerování vlády ANO? Po Babišově otočce kvůli Ondráčkovi jsme na vážkách

sinfin.digital