KOMENTÁŘ DANIELA KOŠTOVALA | Komunisté po debaklu v krajských volbách procitli a jako by došli k pochopení, že skrze toleranci vlády, v jejímž čele stojí miliardář, nemohou dojít k volebnímu úspěchu. Jsme proto po čase znovu svědky jejich požadavků a podmínek předkládaných koalici. KSČM se opět vymezila vůči návrhu státního rozpočtu na příští rok a navrhla zásadní změny, především snížení obranného rozpočtu o 10 miliard korun. Oproti celkově navrženým 85 miliardám by to tedy byl více než desetiprocentní pokles. Vzhledem k plánům rozvoje armády a naplnění koncepce její výstavby by se jednalo v podstatě o likvidační zásah.
V duchu české politické tradice posledních 15 let (minimálně pokud jde o bezpečnostní a obranné záležitosti) ministryně financí Alena Schillerová odpověděla, že je připravena o komunistických návrzích jednat. I premiér v první reakci uvedl, že je to věc k diskuzi s koaličním partnerem – ČSSD. Poté, co se důrazně ozvali bezpečnostní experti a náčelník generálního štábu, premiér komunisty odmítl.
Boj o obranný rozpočet tím ale zcela jistě neskončil. Komunisté nepochybně přijdou s pozměňovacím návrhem, jak předložený zákon o státním rozpočtu upravit. Budeme svědky populistických závodům o to, jak přesunout peníze z obranného rozpočtu na sociální záležitosti, důchody, kompenzace pro firmy a živnostníky či na boj s covid-19.
Komunisté přitom mají jednu otevřeně deklarovanou prioritu, na kterou se však z nějakého záhadného důvodu jakoby zapomíná – mají zájem na slabém NATO, ideálně na jeho rozpadu. Logicky – v souladu se světonázorem Moskvy – tak nemají zájem ani na moderní, funkční a bojeschopné české armádě.
