KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Se začátkem školního roku se opět ukazuje absurdita protipandemických opatření. Zatímco tisíce lidí mohou na festivaly, na fotbal nebo na filmy ve Varech a nemusí si moc lámat hlavu s omezeními, děti čeká přinejmenším nejistota. A navrch není jisté, že se školy opět nepromění v nápravný ústav s největší přísností. Doposud platilo, že systém na děti uplatňoval největší přísnost, protože se logicky nemohou bránit a stát nad nimi má skrze učitele prakticky neomezenou moc. A samozřejmě nemají volební hlas.
Je smutné, že se na šikaně dětí podílejí i epidemiologové a navrhují opatření, pro která nemají jediný důkaz. Nikdy jsme neviděli podrobné studie o šíření nákazy mezi dětmi, a hlavně o její rizikovosti pro nejmenší. Ano, víme, že i dětem hrozí závažné komplikace, třeba zánětlivý syndrom PIMS-TS. Problém je, že takových případů lékaři evidují něco přes 200, zatímco dětí je 2,5 milionu. Pravděpodobnost, že PIMS-TS dítě zasáhne, je 0,00008 procenta. Větší nebezpečí dětem nepochybně hrozí na přechodu před školou. Vzato do extrému: děti také nenutíme chodit po ulici pro jistotu v helmě, i když by to z hlediska jejich bezpečí dávalo větší smysl než přísná opatření proti covidu.
