KOMENTÁŘ MICHALA PŮRA | Když provozovatel přenosové soustavy ČEPS přišel na začátku března s výhledem elektroenergetického sektoru, velký poprask to na veřejnosti nevyvolalo. V politických kuloárech je ale situace přesně opačná. Není to totiž vůbec pěkné čtení.
Mezi lidmi, kteří se o situaci v energetice dlouhodobě zajímají, výhled ČEPS zas takové překvapení nevyvolává. Ukazuje se ale, že mezi politickými proklamacemi a skutečným stavem věcí zeje obrovská propast.
Titulek, který vyzdvihla média, je o tom, že se Česko stane v roce 2030 silně závislé na dovozu elektřiny. Někteří novináři to považují za příliš pesimistické, experti ale varují, že se tak stane ještě dřív. Citovat celou zprávu zde není možné, ale pokusím se aspoň nastínit, v čem je největší problém.
Můžeme začít třeba u politického závazku, že Česko odejde v roce 2033 od uhlí. Jak moc je taková deklarace blízká realitě, se dá poměrně snadno doložit čísly. Když budeme počítat naše uhelné zdroje, které mají výkon vyšší než 100 MW, tak se dostaneme na hodnotu zhruba 9,5 GW. Právě tento výkon musíme do roku 2033 nahradit, abychom zachovali současný stav, tedy energetickou soběstačnost Česka.
