KOMENTÁŘ LUKÁŠE POSPÍŠILA | Parta hradních úředníků „unesla“ Miloše Zemana. Mlha, kterou kolem něj vytvářejí, je tak hustá, že přes ní není vidět zítřek.
Nebudu vás zdržovat opakováním, čteme to v posledních dnech všichni pořád dokola: Miloš Zeman je starý nemocný muž, který zaslouží soucit a péči. O tom žádná. Ale pak je tu ještě druhá, veřejná postava – přímo zvolený prezident republiky. A my máme celou řadu důvodů pochybovat, že ještě existuje.
Říkat tomu nedůstojná fraška je jistě správně, protože to nedůstojná fraška je. O tom není sporu, ale je to zároveň velké zlehčování celé situace. Zní to totiž, jako by se nic nedělo. Jako by to jen postrádalo úroveň. Jenže se děje! V čase po volbách, kdy vše směřuje k velkému střídání Babišovy garnitury (tj. přátelé Hradu) za novou (tj. nepřátelé Hradu), chybí klíčový politický aktér. Jeho vůli a pravomoci vykládá a naplňuje skupinka nedůvěryhodných úředníků, kteří k tomu volí zcela pokoutné cesty a kterým jde o jejich vlastní zájmy.
Prezident nepromluvil od své poslední hospitalizace v září, veřejnost ho viděla jen na trojici naaranžovaných fotek a jinak se musí spoléhat na arogantní vzkazy lidí, o jejichž motivaci je nutné pochybovat. Kouřovou clonu přes twitter vypouští muž, který v zrcadle každé ráno vidí viceprezidenta republiky, ačkoli má být ze všeho nejvíc prostým sluhou veřejnosti. Ze stínů vše orchestruje kancléř bez bezpečnostní prověrky, který reálně převzal moc: ručně dopsaná data na klíčových dokumentech, pofidérní podpisy prezidenta republiky, hra na emoce s vystoupením první dámy, která novinářům říká včerejší zprávy… to všechno jsou kličky, které mají veřejnost ubezpečit o tom, že ona veřejná postava – prezident republiky – existuje, a mají hradní partě koupit čas.
