KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠIMÍČKA | Ve čtvrtek večer jsem si konečně řekl: Jo! Je to za námi. Kampaň druhého kola prezidentských voleb byla únavná. Jsem příznivec standardní politiky, parlamentní demokracie. Máme za sebou nejspíš nejvyhrocenější dva týdny v novodobých dějinách české politiky, dva týdny neskutečného informačního chaosu, dva týdny debat, statementů, bláznovství sociálních sítí a neuvěřitelných příběhů.
Sportovci říkají, že po výhře se lépe regeneruje. Cítím to podobně i po výhře prezidentského kandidáta generála Petra Pavla. Šrámy z kampaně se brzy zacelí. V politice určitě, ve společnosti to tak rychle nebude. Na druhou stranu si nejde nevšimnout, že stejní komentátoři, kteří týdny lakovali navzdory průzkumům společnost, jak těsné to bude a že může Babiš vyhrát, od rána predikují nových 2,4 milonů voličů Andreje Babiše a jeho drtivé vítězství v příštích parlamentních volbách.
Tento „nerozhled“ některých elitních politických komentátorů rozebírat nebudu. Zaslouží si hlubší analýzu, proč dávají veřejnoprávní média stále prostor „expertům“, kteří se opakovaně mýlí téměř ve všem. K tomu doporučuji skvělý komentář Michala Půra.
Už v průběhu kampaně jsem upozorňoval na Twitteru na zajímavý fenomén, totiž abychom nezapomněli, kteří významní komentátoři a opinion makeři tančili s Andrejem Babišem falešný tanec na vysněném hrobě ODS a standardní politiky. Sebereflexi nečekám, ale přeji nově zvolenému prezidentovi, kterého jsem sám volil v obou kolech a kterého jsem nakonec volil s velkou radostí, aby nenechal falešné morální majáky zprivatizovat si jeho úspěch.
Na Twitteru to nejlépe vystihl ministr Pavel Blažek, který za to klasicky sklidil hejty, ale to už je takový kolorit. Někteří lidé prostě pravdu nechtějí, i když jim leží přímo před očima.
2/2 Boj s jasným a viditelným nepřítelem bývá někdy snazší než střet s pokrytectvím, povrchností a módními vlnami.
— Pavel Blažek (@blazek_p) January 28, 2023
Přímá volba prezidenta proběhla po třetí. První dvě ovládl politický matador Miloš Zeman, když v první volbě (2013) porazil vcelku s jistotou Karla Schwarzenberga a ve volbě druhé (2018) mnohem menším rozdílem Jiřího Drahoše.
Za těch 10 let se však česká společnost proměnila. Nejen objektivní geopolitické a ekonomické faktory, ale také neúprosná demografie. Přibývá mladých voličů. V každém koutě naší země. Také díky sociálním sítím nebo politickým podcastům stále větší množina mladých lidí řeší politická témata a zajímá se o věci veřejné.
Na Babišově akci v Brně jsem zažil neskutečnou věc. Hlasitou hádku romské rodiny, kde mladá žena křičela na své rodiče: „Od 18 makám a kvůli tomu lumpovi nebudu mít důchod, když ty prachy rozdal vám.“ Docela mě to překvapilo. Mladí lidé myslí jinak ve všech sociálních skupinách.
