Nejenom politici mají tendenci hovořit o bezprecedentní krizi, která udeřila na českou i evropskou ekonomiku. Stále častěji se k nim přidávají i byznysmeni.
U covidu se to dalo chápat, protože to byla krize vyvolaná umělými (a dnes prokazatelně nesmyslnými) vládními zásahy. V případě energetické krize je to sporné. Samozřejmě že ve chvíli, kdy půlka států svým podnikům masivně pomáhá, dostává se druhá půlka do nekomfortní pozice. To je fakt a je jen na politicích, zda se tuto hru rozhodnou hrát. Je legitimní pomáhat i nepomáhat.
Skutečně je ale nepříliš lichotivý stav českého průmyslu způsoben jen vysokými cenami energií? Odpověď nám dávají statistiky posledních let. Česko je nejprůmyslovější zemí Evropské unie a dlouhodobě se podíl průmyslu na takzvané hrubé přidané hodnotě (nově vytvořená hodnota celou Českou republikou po odečtení nákladů) pohybuje kolem 30 procent. Děje se tak od počátku 90. let bez větších změn. Dochází k drobným výkyvům, ale ty nejsou podstatné, protože podíl je to tak velký, že zakolísání průmyslu nepochybně způsobí Česku velké problémy.
Byl to právě průmysl, který má zásadní podíl na úspěchu celé země. Ještě v roce 1995 bylo české HDP v přepočtu na obyvatele téměř o třetinu nižší než průměr zemí OECD. Dnes je reálné HDP v přepočtu na obyvatele téměř o 90 procent vyšší než v roce 1995 a je jen necelou desetinu pod průměrem zemí OECD. Ve srovnání se zeměmi Evropské unie je celý příběh velmi podobný. Dnes jsme na 94 procentech unijního průměru a za námi jsou země jako Itálie, Španělsko, Portugalsko a mnohé další.
Tohle všechno znamená, že Česko prostě odvádělo lepší práci než zbytek bohatého světa a rostlo v průměru rychleji. I díky průmyslu dokázalo využívat svého potenciálu téměř beze zbytku. A tady přichází náznak budoucích problémů. Podle zprávy poradenské společnosti Deloitte na konci roku 2019, tedy rok před covidem, se česká ekonomika nacházela v situaci s „mírně kladnou mezerou výstupu“. Pro smrtelníky to znamená, že výkon ekonomiky přesahuje její možnosti, což samozřejmě není dlouhodobě udržitelné. Ke zpomalení by tedy stejně došlo bez ohledu na okolnosti.
Pokud vám někdo z politiků bude tvrdit, že má česká ekonomika na víc, tak mu nevěřte. Je to blbost, za současného rozložení prostě není z české ekonomiky možné vymáčknout více.
