Vleklý syrský konflikt dospěl ke zlomovému momentu. Syrská armáda ve čtvrtek vjela do města Dará, kde vztyčila režimní vlajku. Vojáci Bašára Asada tak symbolicky ukončili občanskou válku – právě zde totiž v roce 2011 začaly protivládní protesty, které v ní vyústily. Už se zdá být jasné, že syrští rebelové prohrají a Rusko se pokusí získat co nejvíce území předválečné Sýrie, která teď bude jeho protektorátem. Poměry na Blízkém východě se změnily, a to i díky americkému izolacionismu. Ledacos to vypovídá i o Česku a jeho reprezentaci, všímá si v komentáři Pavel Novotný.
Byli to ruští, nikoli syrští vojáci, kdo vstoupil na dobytá území jihozápadní Sýrie jako vítěz. Povstalcům nedali příliš na vybranou: čistky už jsou v pohybu a opozičníci prchají. Kremelští vyjednavači pak rebelujícím Syřanům otevřeně sdělili, že jinde – jmenovitě v provincii Idlib, kde se shromáždili zbylí Asadovi odpůrci – jim lépe nebude. Jinými slovy, i tam si na ně Rusové brzy došlápnou.
Obyvatelstvo je v pohybu. Ti Syřané, kteří přijali ruský protektorát a smířili se s diktaturou alavitské rodiny Bašára Asada, míří domů, kde si nejspíš užijí klidu, ovšem i totalitních praktik. Zbytek populace putuje na sever země, kde buď překročí hranice, zemře při syrsko-ruských náletech nebo přežije v turecké sféře vlivu. Uprchlíci v zahraničí volí podle podobného klíče, otevření odpůrci Asada se zpátky nepohrnou.
Asad a Rusko: Společně prolitá krev... civilistů
Sýrie je – a dlouho bude – řízena z Ruska. Může Vám to vyhovovat, viz česká velvyslankyně v Damašku Eva Filipi nebo ambasador v USA Hynek Kmoníček, kteří od počátku vsadili na Rusko s Asadem a české diplomacii vsugerovali, že co syrský rebel, to Západu nepřátelský terorista. Líbit se Vám to také nemusí: zastánců Pax Americana, tedy stavu, který normalizační žurnalistika obhrouble popisovala jako úřadování amerického "světového četníka", je ovšem v české diplomacii i politice stále méně.
