Evropská komise přišla s návrhy, jak do budoucna omezit využívání zemního plynu coby paliva z podstaty věci přispívajícího ke klimatické změně. Mezi ně patří třeba konec vytápění plynovými kotli, snaha o nahrazení zemního plynu v energetice, nebo společné nákupy plynu v celé Evropě. Některé návrhy i samotný ambivalentní postoj Komise k plynu ale jen podtrhují nerozhodnost a sociální inženýrství evropského orgánu.
Tak třeba plánovaný konec vytápění plynovými kotli od roku 2040. Ačkoliv Komise chce tento způsob topení za necelých dvacet let utnout, ještě stále je možné po dalších šest let čerpat dotace na instalaci plynových kotlů. To o koherentním přístupu příliš nesvědčí – a vlastně to jen ilustruje celkový přístup Komise k plynu.
Svět pochopitelně není černobílý, ale tabulky Evropské komise ve formě taxonomie by měly být právě takové. Alespoň v rámci paradigmatu Zelené dohody. Na které „kupičce“ se plyn ocitne, totiž podstatně ovlivní jeho budoucnost.
