KOMENTÁŘ PETRA KOBLOVSKÉHO | Sociální demokracie se diskuzi o sektorové dani snaží stavět jako debatu o tom, jestli raději pomůžeme miliardářům, nebo chudým rodinám s dětmi. To je ale naprostý nesmysl. Sektorová daň není výběrem mezi miliardářskými bankéři a chudými rodinami s dětmi, je to jen způsob, jak vytáhnout z kapes lidí další peníze pro nahánění voličů. A nejen to. Je to především ukazatel naprostého zmaru levicové politiky v této zemi.
V 21. století se jeví již zcela nezpochybnitelné, že sociální politika je velmi důležitá. Ano, je morálním imperativem pomáhat potřebným. To znamená například těm, kteří nedosáhnou na zajištění základních životních standardů vlastní prací. To je legitimní práce sociálních demokratů po celém světě.
Co je však na české sociální demokracii zcela nepochopitelné, je to, že je pro ni i po všech historických zkušenostech z celého světa jednodušší a účinnější najít si v uvozovkách bohatého nepřítele, proti kterému je možné veřejně chrastit zbraněmi a používat přitom neférové argumenty.
Jde o zcela primitivní a ubohý způsob bijců proti „vrahům z volstrýtu“ hodný maximálně poválečné vlády nevzdělaných rolníků nebo vrcholného představitele Venezuely, který relativně bohatou zemi přivedl zcela na buben. A o to horší je, že těmito argumenty šermuje ministryně, která se v každé druhé větě chlubí svým ekonomickým vzděláním na prestižní univerzitě. To je naprosto absurdní či spíše zcela šílené.
(Ne)modernizace sociálního systému
Když vezmeme v potaz Sobotkovu vládu, je už socdem u vesla šestým rokem. A šestým rokem ovládá ministerstvo práce a sociálních věcí. A já se ptám – co za tu dobu udělala levicová strana pro modernizaci sociálního systému v České republice?
